Kleopatřin obelisk

Kleopatřin obelisk

Kleopatřin obelisk (Cleopatra´s needle) je souhrnné pojmenování dvou obelisků, z nichž jeden se nachází v Londýně a druhý v New Yorku. Měří asi 21 metrů, váží kolem 180 tun a jsou vyrobeny z červené žuly, jejíž naleziště se nachází v oblasti Asuánu. Do jejich povrchu byly vytesány hieroglyfy. Mají tvar čtyřstěnného komolého jehlanu a poměr jejich šířky k výšce je 1:10. Obelisky bývají součástí egyptských chrámů a mají symbolizovat slunce.

Kleopatřiny obelisky pochází tedy ze starověkého Egypta a jejich název je trochu zavádějící, protože vůbec nesouvisí s Kleopatrou. Faraón Thutmos III. je nechal vztyčit roku 1450 př. n. l. ve městě Heliopolis. O 200 let později byly do obelisků vytesány hieroglyfy, aby připomínaly vojenské úspěchy Ramsese II. Za vlády císaře Augusta se roku 12 př. n. l. (17 let po smrti Kleopatry) přemístily do Alexandrie a byly postaveny ve zdejším Caesariu – ten nechala již dříve zbudovat Kleopatra, aby vzdala čest Marku Antoniovi. To, že se zachovaly až do dnešní doby má na svědomí zasypání pískem, který obelisky doslova „zakonzervoval“. Jakékoliv proměny počasí a venkovní vlivy je už pak nemohly nijak ohrozit.

Za Kleopatřin obelisk bývá také někdy nesprávně považován obelisk v Paříži, který má ale úplně jiný původ. Je o něco mladší – byl vytesán až za vlády Ramsese II. pro Luxorský chrám. Francie ho dostala roku 1829 darem od místokrále Muhammada Alího Paši. Tento nepochybně také vzácný obelisk nikdy nepodnikl cestu do Alexandrie a jeho „dvojče“ dodnes najdete u vchodu do Luxorského chrámu.

Londýnský obelisk byl vztyčen u Charing Cross v obvodu Westminster na Viktoriině nábřeží (Victory Embankment). V roku 1819 ho věnoval egyptský místokrál Mehmet Ali Velké Británii, aby připomínal slavné vítězství admirála Nelsona v bitvě na Nilu, kde porazil Napoleona Bonaparteho. Zajímavostí nepochybně je, že ačkoliv britská monarchie tento dar přijala, nechtěla hradit náklady na přepravu obelisku do Londýna. Egyptská vláda tedy zanechala obelisk až do roku 1877 v Alexandrii, kdy sir William James Erasmus Wilson zasponzoroval přepravní výdaje pro převoz do Londýna. Nejednalo se o žádnou malou sumu – doprava vyšla asi na 10 000 liber. Obelisk spatřil znovu světlo světa po téměř 2000 letech. Jeho přeprava si žádala originální řešení – John Dixon navrhl obrovský kovový válec, dlouhý si 30 metrů, jehož konstrukce byla vytvořena tak, aby vytvořil plovoucí ponton (dutý člun používající se například při stavbě plovoucích mostů) a takto byl obelisk odvlečen do Londýna za lodí Olga. Při transportu Kleopatřina obelisku se 14. října 1877 v Biskajském zálivu dostala loď do bouře. Kovové pouzdro, v němž byl obelisk uložen, se stalo neudržitelným. Kapitán lodi, proto vyslal záchranný člun se šesticí dobrovolníků. Člun se jim na rozbouřeném moři převrhl a námořníci utonuli. Jejich jména jsou uvedena na bronzové plaketě Kleopatřina obelisku. Kapitánu lodi Olgy se nakonec dostalo záchrany od španělské rybářské lodi a britská loď nakonec doplula do cíle.

Kleopatřin obelisk byl v Londýně vztyčen v srpnu roku 1878 a je obklopen dvěma bronzovými sochami sfing, které upírají pohled na obelisk a mají za úkol ho střežit. I na nich jsou hieroglyfické nápisy. Během první světové války, 4. září 1917, dopadla v blízkosti obelisku bomba při prvním náletu na Londýn. Poškození není zase až tak velké, a proto se oprava poškozených soch nekonala. I dnes tedy uvidíte na soše sfingy po pravé straně Kleopatřina obelisku dobře viditelnou díru způsobenou šrapnelem. Je to nejstarší „neanglická“ londýnská pamětihodnost, jejíž stáří asi již těžko někdo předčí.

Kleopatřin obelisk je další památkou, kterou máte možnost vidět zdarma. Nejbližší stanice metra je Embankment.