Buckinghamský palác

Buckinghamský palác

Buckinghamský palác je v současnosti oficiálním londýnským sídlem britské královny, ale vždy tomu tak nebylo. Původně vznikl jako městské sídlo vévody z Buckinghamu na místě proslulého vykřičeného domu v roce 1702. Tehdy měl podobu třípatrového centrálního bloku se dvěma bočními křídly. Zanedlouho po jeho dokončení, roku 1762, ho ale syn vévody sir Charles Sheffield prodal Jiřímu III. Tím se tedy dům dostal do rukou vládnoucího rodu. Měl sloužit pouze pro soukromé účely královské rodiny, zejména královy manželky Charlotte. Oficiálním sídlem zůstal St. James´s Palace.

Roku 1837 se s nástupem královny Viktorie na trůn stal Buckinghamský palác hlavním královským sídlem. Komnaty určené pro šlechtu hýřily okázalým bohatstvím, ale místnosti určené pro služebnictvo byly jejich pravým opakem. V dobových textech je zaznamenán tehdejší neutěšený stav budovy, kdy komíny měly kouřit do takové míry, že ohně v krbech musely být uhašeny, a v paláci díky tomu byla nesnesitelná zima. Nedokonalá ventilace nedostatečně odvětrávala pokoje a interiér značně zapáchal. Personál byl líný, nedbalý a nevykonával dobře svou práci. Až po svatbě Viktorie s princem Albertem se začala situace proměňovat. Albert se důsledně zaměřil na reorganizaci chodu domácnosti a v roce 1840 byla vykonána i stavební přestavba, kdy bylo postavené nové rozsáhlé křídlo směrem na Mall. Královský pár však postupně zjišťoval, že současná podoba Buckinghamského paláce přestává vyhovovat životu na královském dvoře a rozhodl se ho ještě více rozšířit. Roku 1847 bylo dle návrhu Eduarda Blora vybudováno ještě jedno křídlo, vznikl taneční sál a balkón, ze kterého královská rodina zdravila veřejnost při zvlášťních příležitostech. Nový taneční sál se stal místem, kde se pořádaly nesčetné taneční, hudební akce a maškarní bály. V paláci se setkávali nejvýznamnější hudebníci tehdejší doby. Koncertoval zde například Felix Mendelsson Bartholdy a Johann Strauss mladší. Strauss zde vzdal poctu princezně Alici uvedením známé skladby Polka pro Alici. Po smrti prince Alberta se královna Viktorie stáhla z veřejného života a střídavě pobývala na Windsorském, Balmoralském hradě a v Osborne House. Buckinghamský palác od té doby užívala jen zřídkakdy.

S nástupem Eduarda VII. v roce 1901 na trůn se palác začal znovu užívat jako  oficiální sídlo. Interiér získává tvář, která je zachována do dneška. Vestibul, galerie, schodiště, vstupní hala a taneční sál jsou vyzdobeny ve stylu Belle epoque, v němž převažují barvy smetanově žlutá a zlatá. Poslední významnou stavební úpravou ve dvacátém století je změna fasády, aby se tak stala vhodným pozadím pro památník královny Viktorie. První světovou válku přečkal palác bez úhony, ale během druhé byl  celkem sedmkrát terčem náletů. Za přítomnosti krále Jiřího VI. a královny Alžběty dopadla letecká puma na čtvercové nádvoří a vybila mnoho oken. Žádné větší škody se již nestaly. Za celé období války byla vážně poškozena jen palácová kaple roku 1940.

Dle údajů uveřejněných v roce 1999 má Buckinghamský palác 19 státních komnat, 52 ložnic, 188 pokojů pro služebnictvo, 92 kanceláří a 78 koupelen. Přestože se tyto čísla jeví jako skutečně velký počet, ve srovnání s dalšími evropskými královskými sídly nebo například papežovým palácem je palác poměrně malý. Hlavní obytné místnosti se nachází v prvním poschodí západního křídla s výhledem do zahrad. Centrem státních komnat je hudební salón známý pro svůj velmi výrazný oblouk dominující fasádě. Těšit se můžete na 50 metrů dlouhou obrazovou galerii, kde se nachází skutečné poklady od nejvýznamějších světových malířů například van Dycka, Vermeera, Rembrandta a Rubense. Z galerie je možný vstup do zeleného salónu a trůnního sálu, které se využívají jen při oficiálních setkáních a svátečních ceremoniích. Přímo pod státními komnatami jsou umístěny menší polostátní komnaty. Zde se odehrávají méně oficiální návštěvy soukromější povahy. Zajímavostí je, že některé z těchto pokojů jsou pojmenovány po svých významných uživatelích. Příkladem může být komnata 1844, jež byla speciálně vyzdobena kvůli návštěvě ruského cara Mikuláše I. Uprostřed polostátních místností leží tzv. obloukový salón, kterým projdou na tisíce hostů během zahradní slavnosti pořádané královnou. Královna pro svou potřebu užívá jen menší počet pokojů v severní části paláce. Nejvýznamější političtí představitelé a hlavy států bývají ubytováni do belgických komnat rovněž v severním křídle.

Povyšování do rytířského stavu, uvádění osob do nejrůznějších úřadů, státní recepce a ceremonie se nyní uskutečňují již ve zmiňovaném tanečním sálu postaveným za vlády královny Viktorie. Během ceremoniálů stojí královna pod sametovým baldachýnem. Největší formální večeře se vždy konají v listopadu, jídlo se podává na zlatém nádobí a královna hostí zahraniční diplomaty sídlící v Londýně. U všech akcí sekundují členové státní stráže (Yoemen Warder) ve starobylých uniformách.Jsou oblečeni do křiklavě červených sak a vysokých čepic z medvědí kožešiny. V počtu pozvaných osob bezkonkurenčně vítězí zahradní slavnost, kam bývá pozváno až na 9000 osob. Hosté se shromáždí, kapela zahraje státní hymnu, královna vyjde z obloukového salónu a pozve do svého privátního stanu ty, kteří byli předem vybráni.

Od roku 1993 se brány paláce otevírají na dva měsíce v roce. Vstupenky se prodávají v pokladně v Green Parku, na západním konci The Mall. Musíte počítat s tím, že fronty zde mohou být i dost dlouhé a únavné. Po zakoupení lístku je nutné ještě dále čekat na dobu prohlídky. Nicméně se těmto úskalím můžete vyhnout zarezervováním vstupenek přes internet. Přístupných místností je zde ale jen asi dvacet a královna vždy v této době pobývá na letním sídle ve Skotsku. V dalších deseti měsících zde toho moc k vidění není. Koná se zde pouze turisticky atraktivní půlhodinové střídání stráží, které pochodují od St. James´s Palace. V případě nevlídného počasí byste na něj ovšem čekali zbytečně. Finanční prostředky ze vstupného jsou používány na opravu státních komnat ve Windsorském zámku,  který byl zničen požárem. Během roku navštíví palác na pozvání královny asi 50 000 lidí a během zpřístupnění asi 360 000 turistů.

Buckinghamský palác je často mylně považovaný za majetek královny. Není tomu tak a stejně jako Windsordský hrad jsou ve vlastnictví státu. K paláci patří největší soukromé zahrady v Londýně. Spolu s rekonstrukcemi sídla i ony prošly postupnými proměnami, na kterých se podíleli především Townsend Ailton a John Nash. Zdejší umělé jezero bylo vytvořeno již v roce 1828 a je napájeno ze Serpentinového jezera v Hyde parku. Zahrady jsou plné uměleckých děl, z nichž nejvýznamnější je váza Waterloo, monumentální urna z jednoho kusu kararského mramoru. Urnu nechal vytesat Napoleon Bonaparte. Součástí paláce jsou pochopitelně i stáje a garáže, znovu navržené Johnem Nashem. V současné době je zde umístěn i zlatý kočár, který nechal vytvořit král Jiří IV. v roce 1760 podle návrhu sira Williama Chamberse. Od té doby je zlatý kočár využíván pouze při příležitosti korunovace nebo výročí korunovace.

Buckinghamský palác - sídlo britské královské rodiny

Jednou z nejvýznamnějších staveb britské metropole je bezesporu budova Buckinghamského paláce. Ten sice neoplývá tak jedinečnou krásou jako například vídeňský Schönbrun, ale i tak se díky svému historickému významu stal jednou z nejžádanějších turistických atrakcí města.

celý článek

 

Další články