Národní galerie

Národní galerie

Národní galerie (National Gallery) leží na severu Trafalgar Square. Vznikla v roce 1824, kdy britská vláda na žádost Jiřího IV. koupila prvních 38 obrazů od ruského emigranta Johna Juliuse Angersteina. Ty se staly jádrem budoucí Národní galerie. V dalších letech se sbírka rozrostla na 2300 maleb z období let 1250 až 1900. Její velká umělecká hodnota není daná počtem vystavovaných děl, ale především jejich vysokou kvalitou a unikátností. Všechny západoevropské malířské směry jsou reprezentovány nejvýznamnějšími představiteli. Národní galerie vznikla bez jakékoliv podpory královských sbírek a postupně si vybudovala jméno mezinárodní důležitosti.

Nejlepší je galerií procházet chronologicky. Začnete v Sainsbury Wing (Sainsburyské křídlo), což je postmoderní přístavba, která se snaží napodobovat neoklasicistní styl celé galerie. Princ Charles při pohledu na původní vítězný návrh výstavby projekt okomentoval jako „obludný vřed na tváři milovaného, pohledného přítele“. Proto byla nakonec přístavba projektována tak, aby splynula se stávající budovou. Právě v této části jsou nejhodnotnější díla celé galerie. Za neprůstřelným sklem se zde nachází například skica Leonarda da Vinci „Sv. Anna samotřetí“ (kolem 1500) zobrazující Madonu a dítě se sv. Annou a Janem Křtitelem. Je to kresba obrazu, který měl být vyhotoven pro francouzského krále, ale nikdy nebyl realizován. Také zde najdete další da Vinciho malbu „Madona ve skalách“. Předmětem, jenž stojí rozhodně za zhlédnutí je Wilton Diptych, což je přenosný oltářní obraz ze 14. století namalovaný neznámým malířem. Je na něm vyobrazen mladý král Richard II., který je světci představován Kristovi, Panně Marii a andělům. V kouli nad praporcem byla při nedávné restauraci objevena mapka se zeleným ostrovem, bílým hradem a lodí s napjatými plachtami symbolizující anglické království. „Bitva u San Romana“ byla zhotovena pro rodinu Medici a zobrazuje konflikt mezi Florenťany a Sieňany. Kapitán Niccoló je vyobrazen na bílém koni jedoucí do bitvy. Z holandského umění je zde významná podobizna manželů Arnolfini od průkopníka olejomalby Jana van Eycka „Svatba Arnolfiniových“, což je dvojportrét dochovaný z 15. století. Malíř namaloval netradičně celou postavu a je podepsán latinskými slovy „zde byl Van Eyck“. Tento obraz je oceňován pro své mistrovské zvládnutí barev, materiálů a detailů.

Další součástí sbírky je podlouhlý Botticelliho obraz „Venuše a Mars“ zobrazující nahého Marta pozorovaného Venuší. Tato malba byla inspirována Dantovým sonetem a byla vytvořena pro rodinu Vespucci, k čemuž odkazuje i roj vos kolem Martovy hlavy (vespa v italštině znamená vosa). Údajně měla být určena jako čelo postele, ale dle názoru druhých měl být obraz víkem pokladnice. V dalším sále je několik Mantegnových reliéfních maleb, které napodobují klasické kamenné reliéfy a reagují na „posedlost“ benátské společnosti shromaždování antických rytin. Velmi hodnotné jsou i obrovské obrazy Pierra della Franceska s náboženskou tematikou. Jednou z jeho raných prací je „Křest Krista“ vytvořený v 50. letech 15. století. Z období renesance Národní galerie vlastní velká plátna benátských mistrů, jimž dominuje Tizianova díla „Bakchus a Ariadné“ a „Smrt Aktaióna“. V jiné místnosti je Raffaelův portrét „Papež Julius II.“ spolu s Michelangelovými obrazy, kde mnohé zaujme jeho nedokončený „Pohřeb“. Na něm je Kristovo tělo neseno za velkých nářků k hrobce. Obraz ale nemá striktní ikonografii, jež by pomohla určit vyobrazené osoby. Není jasné, která žena z postav je Maří Magdaléna, ani zda muž v červeném je Jan Evangelista nebo Nikodém. Mezi Severoevropany kraluje Holbein s mistrovským dvojportrétem „Vyslanci“ (1533) a „Dáma s veverkou a špačkem“, což je obraz namalovaný roku 1527 během jeho první návštěvy Anglie.

Jedna celá síň je věnována Rembrandtovým obrazům. Kolekce zahrnuje jeho dva autoportréty namalované v rozestupu třiceti let. Melancholický portrét, který vytvořil ve svých 63 letech je zajímavým protipólem jeho dřívější tvorby. National Gallery se může také pochlubit velkoplošnými obrazy Rubense včetně jeho zpochybňovaného obrazu „Samson a Dalila“. Podle některých odborníků byl totiž vytvořen některým z jeho žáků. Dále je zde také jeho proslavený portrét sestřenice „Le chapeau de paille“ (Slaměný klobouk). Možná vás trochu zaskočí, že dívka má na ve skutečnosti klobouk černý, plstěný a ozdobený péry. V pěti úžasných sálech impresionismu a malby 20. století najdete nedokončenou Manetovu „Maxmiliánovu popravu“. Je to jedna ze tří verzí, která byla ještě za Manetova života rozřezána a kterou po jeho smrti koupil a sestavil Degas. Mezi další proslavené obrazy patří i Renoirovy „Slunečníky“ a tehdejšími umělci nesmírně oblíbené „V divadle“, Monetova „Temže pod Westminsterem“ a nedaleko visí i jeho „Lekníny“. V této části najdete i Van Goghovy „Slunečnice“, která zná z četných reprodukcí snad každý. Galerie se může pochlubit jednou z největších sbírek Cézanna a dokonce i několika pracemi Pabla Picassa.

Mnozí návštěvníci dozajista ocení Gallery Guide Soundtrack, namluvený komentář ke každému vystavenému obrazu. Přestože je tato služba oficiálně zdarma, tak po vás budou zaměstnanci požadovat „dobrovolný příspěvek“ ve výši tří liber. Je zde i možnost prohlídky s průvodcem, která se uskutečňuje bez poplatku v předem určených hodinách. Podrobnosti naleznete na oficiálních stránkách www.nationalgallery.org.uk. Otevírací doba galerie je denně od 10.00 do 18.00, v pátek dokonce 10.00-21.00 hod. Vstupné je zdarma vyjma specializovaných výstav. Při dopravě k muzeu použijte metro a vystupte na Leicester Square nebo Charing Cross.

Londýnská Národní galerie funguje od roku 1824

Na severní straně Trafalgarského náměstí se nachází přední londýnské muzeum umění, které vlastní přes 2300 obrazů, z nichž většina je součástí stálé expozice. Národní galerie funguje od roku 1824 a během let se stala významnou uměleckou galerií mezinárodního významu.

celý článek

 

Další články