Monumentální Royal Pavilion

Monumentální Royal Pavilion

Velká Británie je zemí, kde najdeme mnoho zajímavých a architektonicky cenných staveb. Jednou z nich je také krásný a exotický Royal Pavilion v Brightonu. Právem se svou extravagancí řadí mezi nejkrásnější stavby Anglie i celé Evropy. Palác je pozoruhodný zejména svou architekturou inspirovanou Indií a interiérem v orientálním stylu.

Historie Royal Pavilionu sahá do roku 1785. Tehdy si princ z Walesu pronajal pevnost na venkově v Brightonu. Bylo to místo, kde se scházel se svou milenkou, později manželkou Marií Fitzherbertovou. V roce 1785 se spolu tajně vzali, ale anglikánská církev ji nikdy oficiálně neuznala a nepřijala. Princ regent (budoucí král Jiří IV.) jí chtěl být co nejblíže a z toho důvodu si pronajal pevnost nedaleko jejího domu v Brightonu. Druhým důvodem, proč se princ přestěhoval na pobřeží byla nemoc dna, která ho velmi trápila. Lékaři mu proto doporučili ozdravný pobyt u moře.

Stavba začala procházet proměnami. V roce 1787 ji architekt Henry Holland nechal rozšířit a přestavět v neoklasicistní vilu. Jelikož princ miloval orientální stavby, nechal si povolat architekta Pordena, který vilu doplnil o první kupoli. Jakmile to princ spatřil, byl nadšen. V té době u něj vznikla myšlenka, že by nebylo špatné přestavět celé sídlo v orientálním duchu. Také se tak stalo, v roce 1815 se do přestavby pustil architekt John Nash. Princ zde založil ještě jezdeckou školu a nechal postavit i rozsáhlé stáje. Architekt Nash zvýšil při přestavbě průčelí pavilonu a doplnil jej sérií dalších kupolí. V roce 1818 byla ke stavbě přidána ještě hinduistická věž ve tvaru prohnutého jehlanu, která je v celém paláci nejvyšší.Věž pokrývají plechy a plastické ozdoby z pryskyřice. Kolonádu Nash vytvořil v Indickém stylu, nechal se totiž inspirovat známým Allahabádem. Celý projekt byl dokončen roku 1822. Architekt John Nash během svého života kromě Royal Pavilionu navrhl také známou Regent Street, Regent´s Park, přestavěl Buckinghamský palác, projektoval Trafalgar Square, St. James Park a mnoho dalších staveb.

Otcem prince z Walesu byl duševně nemocný Jiří III. Místo něj tedy v období regentství v letech 1811-1820 vládl jeho syn, během jehož panování vznikly v Anglii mnohé elegantní a zajímavé stavby. Když v roce 1820 Jiří III. zemřel, nastoupil za něj na trůn jeho syn jako Jiří IV. Jiří IV. se stal regentem teprve, když mu bylo 49 let. Jelikož miloval dobré jídlo, pití, veselky a bujaré večírky ve společnosti, není se co divit, že to byl velmi oplácaný a korpulentní pán. Měl však velmi vytříbený vkus, elegantní způsoby a spoustě lidem se jevil jako příjemný a hezký člověk. Říká se o něm, že se někdy choval jako přerostlé dítě, které když neví jak z některé situace ven, propukne v pláč. Občas se zdálo, že žije ve svém vlastním světě. Nejlépe mu bylo v Royal Pavilionu v Brightonu, který se stal jeho letním sídlem.

Dominantou paláce je i dnes ústřední kupole, která svým tvarem připomíná turban. Kolem ní se tyčí několik minaretů. Stavba je doplněna vysokými okny s gotickými oblouky a proto ji nelze zaškatulkovat do jednoho stylu. Pavilion je směsicí indické architektury, evropské gotiky a čínských motivů, které převládají zejména v interiérech. Například v Nashově Hodovním sále visí na stěnách čínské malby. Stěny a okna jsou doplněny zlatými draky. Pozornosti návštěvníků jistě neujde obrovský ústřední křišťálový lustr, který je zdoben lotosy, draky a delfíny vykládanými rubíny a perlami. Také na menších lustrech jsou patrné čínské prvky a nástěnné lampy mají tvar lotosového květu. Místní kuchyně byla gigantických rozměrů. Nejrůznější delikatesy pro krále a jeho hosty připravoval nejslavnější francouzský šéfkuchař. Vybavení kuchyně bylo na tehdejší dobu opravdu luxusní. Královská kuchyně měla kohoutky na teplou i studenou tekoucí vodu, ale také kohoutky tryskající horkou páru důležitou pro přípravu některých jídel. Přitom většina britských domácností byla bez jakékoliv tekoucí vody. Ničím výjimečným nebyly ani zařízení na uchování teplých vařených pokrmů.

Mezi nejkrásnější místnosti v Royal Pavilionu řadíme také Nashovu Hudební síň. Je plná barev, ale převládá zde zejména červená, žlutá a modrá barva. Takto zářivé barvy byly v té době novinkou a většina bohatých aristokratů si jimi nechala barvit svá sídla. Nejžádanější byla tzv. císařská žlutá, která dodávala dalším barvám harmonii. Právě tato zářivá žlutá umožňovala vyzdobit místnosti v čínském stylu. Proto jsou typickým doplňkem Hudební síně opět čínští draci, kteří se po sloupech šplhají až ke stropu. Na podlaze leží překrásný a drahý, ručně tkaný koberec. Honosnost tohoto sálu už jen dokládají zlacené egyptské židle.

Když Jiří IV. roku 1830 zemřel, začal Royal Pavilion užívat jeho nástupce Vilém IV. V roce 1845 ho naposledy navštívila královna Viktorie a roku 1949 bylo sídlo prodáno městu Brighton. Během první světové války se z něj stal lazaret pro Indy, kteří byli zraněni v bojích na britské straně. V dnešních dnech se zde konají svatby a mnoho dalších výjimečných událostí. Pro návštěvníky je Royal Pavilion otevřen denně do 17h.

Článek byl zobrazen 7 963 krát.